Czechmusic.net
... průvodce českou a slovenskou hudbou...

Bedřich Smetana (2.3.1824 Litomyšl – 12.5.1884 Praha)

český národní skladatel. Syn sládka v Litomyšli, 11. dítě a první chlapec (po něm se rodičům narodilo ještě 7 dětí). Od malička se učil hrát na housle, později i na klavír. Již v 6 letech veřejně vystupoval. Do školy chodil v Jindřichově Hradci, kam se s rodinou přestěhovali. Gymnázium navštěvoval postupně v Jihlavě, v Německém (dnes Havlíčkově) Brodě a v Praze, ale více než studia ho zajímalo společenské dění a hudba. V Praze byl nakonec vyloučen ze školy, protože tam přestal chodit. Tím velmi popudil svého otce, na jehož nátlak nakonec dokončil studia v Plzni pod dohledem staršího bratrance, který byl profesorem na tamním premonstrátském gymnáziu. Poté se vrátil do Prahy s rozhodnutím věnovat se nadále pouze hudbě. V roce 1844 získal místo učitele hudby v rodině hraběte Leopolda Thuna. Současně studoval kompozici u Josepha Proksche, jehož soukromý ústav byl nejuznávanější v Praze. Roku 1847 ukončil studia u Proksche i výuku v rodině Thunů. Zamýšlel stát se koncertním pianistou, ale když mu tato kariéra nevycházela podle jeho představ, rozhodl se r. 1848 založit v Praze vlastní hudební ústav. Výuka hudby a občasné koncerty pro císaře Ferdinanda II. mu zajistily finanční soběstačnost, a tak se mohl r. 1849 oženit s Kateřinou Kolářovou, kterou znal z dob svého pobytu v Plzni. Během 5 let se jim narodily 4 dcery, 3 z nich však brzy zemřely. Zejména úmrtí hudebně nadané Bedřišky ho velmi ranilo; na její počest napsal Klavírní trio g moll, které vysoce ocenil Ferenc Liszt. Společensky nestabilní situace v Čechách po roce 1850 a finanční potíže donutily Smetanu přijmout místo učitele klavíru v Göteborgu. Zde má dobré finanční podmínky, kromě výuky též komponuje a řídí koncerty. Drsné podnebí však neprospívalo jeho ženě, která zde onemocněla tuberkulózou. Smetana se s ní roku 1859 rozhodl urychleně vrátit do Čech, ale po cestě Kateřina v Drážďanech umírá. Její památce pak věnoval třetí část kvarteta Z mého života. V Čechách často pobývá ve svém letním sídle v Obříství u Mělníka, kde komponuje a kde se také roku 1860 podruhé oženil s Barborou Ferdinandovou. Ještě na rok se vrací do Švédska, poté se v Praze neúspěšně uchází o místo ředitele konzervatoře. Potýká se s finančními problémy, které definitivně pominou až po úspěchu jeho oper Braniboři v Čechách a Prodaná nevěsta. Díky těmto úspěchům se roku 1866 stává dirigentem orchestru Prozatímního divadla. Po roce 1870 se zhoršuje jeho zdravotní stav. Donedávna kolovaly různé dohady o příčinách jeho zdravotních problémů, teprve poslední výsledky zkoumání Smetanových ostatků přinesly vysvětlení. Smetana jako dítě v 11 letech v Jindřichově Hradci utrpěl vážné zranění obličeje při výbuchu lahve s výbušninou. Nedostatečné ošetření mělo za následek zánět, který přešel do chronické podoby a po čase postihl mozkové pleny. To mělo za následek nejrůznější obtíže, kterým čelil po celý život a které se postupem času stupňovaly. Posledních 10 let života prožil v hluchotě. Odstěhoval se na samotu do myslivny svého švagra v Jabkenicích, kde i nadále psal hudbu a vytvořil mnoho ze svých vrcholných děl (Má vlast, Hubička, České tance). Stále častěji však trpěl krutými bolestmi, které mu znemožňovaly komponování. V únoru 1884 se jeho stav zhoršil natolik, že musel být převezen do Prahy do ústavu pro duševně choré, kde tři týdny nato zemřel. Byl pochován na Vyšehradském hřbitově.

Svým dílem se Smetana zařadil mezi nejvýznačnější skladatele období novoromantismu. Prodaná nevěsta byla provedena na světové výstavě ve Vídni roku 1892 s úspěchem, který mu posmrtně zajistil světovou slávu. Libuše se hrála při slavnostním otevření Národního divadla v roce 1881. Smetana je po právu nazýván zakladatelem české národní hudby. Jeho hudba je prostoupena duchem národních písní a tanců tak přirozeně, jak se to nepodařilo žádnému z jeho předchůdců (a z následovníků snad jen Dvořákovi).

Dílo:

    Opery:
  • Braniboři v Čechách (1863)
  • Prodaná nevěsta (1866)
  • Dalibor (1867)
  • Libuše (1872)
  • Dvě vdovy (1874)
  • Hubička (1876)
  • Tajemství (1878)
  • Čertova stěna (1880)
  • Viola (nedokončena)
  • Vokální tvorba
  • písně (Večerní písně, První písně aj.)
  • sbory (Česká píseň, Píseň svobody, Píseň česká, Meditabitur aj.)
  • Symfonické básně
  • Má vlast (Vyšehrad, Vltava, Šárka, Z českých luhů a hájů, Tábor, Blaník)
  • cyklus Švédské písně (Richard III., Valdštýnův tábor, Haakon Jarl)
  • Komorní tvorba
  • Smyčcový kvartet e moll (Z mého života)
  • Smyčcový kvartet d moll
  • Z domoviny - dua pro housle a klavír
  • Klavírní tvorba
  • cyklus České tance (4 polky, 10 tanců-Hulán, Obkročák, Cibulička, Sousedská, Medvěd, Dupák,…)
  • Sonáta e moll
  • Ouvertura e moll
  • Rondo C dur
  • Koncertní etuda Na břehu mořském
  • 3 Salonní polky
  • 3 Poetické polky
  • Klavírní trio g moll
  • Orchestrální tvorba
  • Symfonie E dur „Triumfální“
  • Slavnostní předehra C dur - k položení základního kamene Národního divadla
  • Fanfáry do Shakespearova Richarda III.
  • Předehry k loutkovým hrám (Doktor Faust, Oldřich a Božena)

Prameny:
Wikipedia
Velikani.cz
Malá encyklopedie hudby (dr. Jar. Smolka; &kolektiv, Supraphon 1983)
Kniha o hudbě (V.Holzknecht a kol., Orbis 1964)

Ukázka (MP3):
Vltava (symfonická báseň z cyklu Má vlast, hraje Česká filharmonie, dir. Rafael Kubelík, Supraphon 1990)
Triumfální symfonie (III.Scherzo, hraje Česká filharmonie, dir. Alois Klíma, z vysílání ČR Plzeň 1.1.2008)

  Smetana    Smetana_(Max_Svabinsky)


Poslední aktualizace 10.11.2011 www.Czechmusic.net