Ján Cikker (29. července 1911, Banská Bystrica - 21. prosince 1989, Bratislava)

slovenský skladatel, národní umělec. Spolu s E. Suchoněm zakladatel moderní slovenské vážné hudby. Jeho skladby jsou silně inspirovány lidovou hudbou. Vzorem mu v tomto směru byl Leoš Janáček. Ján Cikker studoval v Praze a Vídni. Zabýval se též teoreticky hudební estetikou. Studoval na Mistrovské akademii v Praze u Vítězslava Nováka (kompozice), Bedřicha Antonína Wiedermana (varhany) a Jaroslava Křičky,pozdeji dostal stipendium na Vídeňské akademii, kde zkomponoval rozsáhlou čtyřvětou Jarní symfonii. Od r. 1939 působil na bratislavské konzervatoři, v letech 1945-48 dramaturg opery SND. V letech 1951 - 1979 vyučoval skladbu na VŠMU.

Dílo:

• orchestrální hudba (zejména v předválečném období - symfonie, symfonické básně)
• opery - např. Juro Jánošík (1954), Beg Bajazid (1957), Vzkriesenie (1962), Hra o láske a smrti (1969), Obliehanie Bystrice (1983) a Zo života hmyzu (1987)
• komorní tvorba (smyčcové kvartety, skladby pro klavír)
• duchovní hudba (kantáty)

Prameny:

Wikipedia
Malá encyklopedie hudby (dr. Jar. Smolka; &kolektiv, Supraphon 1983)
Booklet k CD Ján Cikker (Opus 1988)

Ukázky (MP3):
Vzpomínky, suita pro 5 dech.nástrojů a smyčc.orch,1947 (II. Molto moderato)
Variace na slovenskou lidovou píseň pro velký orchestr, 1970 (Symfonický orchestr bratislavského rozhlasu, dir. Ondrej Lenárd, Opus 1988)