Karel Kovařovic (9.12.1862 Praha – 6.12.1920 Praha)
český skladatel a dirigent. Narozen v Praze na Malé straně jako třetí syn Františka Pavla Kovařovice v hudebně založené rodině. V letech 1873-79 studoval na konzervatoři klarinet, harfu a klavír. V letech 1878-1882 studuje též skladbu u Zdeňka Fibicha. Po ukončení stuia na konzervatoři byl v letech 1879-1885 prvním harfenistou orchestru Prozatímního (od r. 1881 Národního) divadla.
Současně si přivydělává klavírním doprovodem tehdy známých houslistů (František Ondříček). V roce 1885 se stal kapelníkem Českého divadla v Brně, po roce se stává kapelníkek divadla v Plzni. Roku 1890 se vrací do Prahy, kde pracuje jako učitel a korepetitor v Pivodově pěvecké škole; v letech 1898-1900 je zde ředitelem. V letech 1900-1920 působí jako dirigent a ředitel opery Národního divadla. Propagoval hudbu Smetany, Dvořáka a Fibicha, nerozpoznal však včas Janáčkův talent a 12 let odmítal uvést jeho operu Jenůfa. Když to však nakonec roku 1916 udělal, nastudoval ji s velkou pečlivostí a i zásluhou jeho korekcí měla opera v Praze a následně po celé Evropě velký úspěch.
Jako skladatel byl aktivní na začátku své kariéry. Vycházel z klasicko-romantického schématu po vzoru Dvořáka a snažil se navázat na Smetanův a Dvořákův národní duch. Po jmenování do pozice ředitele opery ND se věnoval téměř výlučně dirigování a dramaturgii.
Dílo:
Prameny:
Wikipedia
Stránky regionu Blanský les
Malá encyklopedie hudby (dr. Jar. Smolka; &kolektiv, Supraphon 1983)
Ukázka (MP3):
Havířská polka pro orchestr (archívní snímek České filharmonie, dir. Václav Talich, CD Talich Special Edition 17, vyd. Supraphon 2007)