František Václav Míča (5.9.1694 Třebíč-15.2.1744 Jaroměřice nad Rokytnou)

český skladatel, komorník a kapelník na zámku v Jaroměřicích. Základy hudebního vzdělání získal od otce, který byl v Jaroměřicích varhaníkem. Stal se komorníkem hraběte Questenberka, se kterým odcestoval do Vídně. Zde účinkoval v jeho kapele a doplňoval si hudební vzdělání. Po návratu do Jaroměřic r. 1723 organizoval zámecká operní představení a současně působil jako kapelník a tenorista. Byl plodným skladatelem, ale větší část jeho partitur se ztratila. Jeho opera O původu Jaroměřic je nejstarší známou operou českého skladatele; dochovala se s libretem v italštině i v češtině. Ve své tvorbě navazoval na barokní skladatele (Bassai, Carissimi, Caldara), v symfonické tvorbě však podstatným způsobem přispěl k rozvoji raně klasicistní sonátové formy. Hudební historici dodnes vedou spory o původ Symfonie D-dur, která mu byla původně připisována (nalezena r. 1939 s autorským označením Mitscha). Ta byla původně připisována F.V. Míčovi, ale vzhledem k propracovanosti sonátové formy v 1. větě, která odpovídá mozartovsko-haydnovskému stylu, má se dnes za to, že autorem je ve skutečnosti Míčův synovec František Adam Míča. Protože závěrečná fuga je však mnohem méně propracovaná, nabízí se i takové vysvětlení, že F. A. Míča použil skladbu svého strýce a několik desítek let po jejím vzniku upravil první větu do tehdy moderní formy.

Dílo:

• opery (Opera bez názvu 1729, O původu Jaroměřic 1730, baletní vložky a árie do italských oper aj. )
• Gratulační a oslavné kantáty (Bellezza e Decoro 1729, Nel giorno natalizio 1732, Theatral Festl 1734, Operosa terni Colossi Moles 1735, Čtyři živlové aj.)
• oratoria (Krátké rozjímání 1728, Obviněná nevinost 1729, Oefteter Ansioss 1730, Zpívaná rozjímání 1737)

Prameny:

Wikipedia
Malá encyklopedie hudby (dr. Jar. Smolka &kolektiv, Supraphon 1983)