Josef Mysliveček (9.3.1737 Praha - 4.2.1781 Řím)
asi nejvýznamnější český skladatel 18. století. Syn pražského mlynáře (nájemce Sovových mlýnů na Kampě a mlýnu na Novotného lávce, dodnes nazývaného Myslivečkovský, dnes je zde Smetanovo muzeum). Základy hudebního vzdělání získává u jezuitů, poté studuje soukromě matematiku, statiku a hydrauliku. R. 1761 se stává mlynářským mistrem, ale rodinný mlýn nepřevezme (vzdává se ho ve prospěch bratra) a věnuje se pouze hudbě. Skladbu studuje u F. Bendy a F. Habermanna, později u J. Segera. Po úspěchu prvních děl (6 drobných symfonií nazvaných podle měsíců Leden až Červen) odchází r. 1763 do Itálie, aby se učil operní umění u benátského mistra G.B.Pescettiho. V roce 1764 píše svou první (nedochovanou) operu, po jejím úspěchu skládá pro Neapol další operu "Il Belleferonte" (1767), která znamená definitivní úspěch a slávu po celé Itálii. Mysliveček získává přezdívku "Il divino Boemo" (Božský Čech), rovněž je známý pod italským překladem svého jména Giuseppe Venatorini. Po úspěchu v Neapoli je na tvůrčím i společenském vrcholu. Získává slávu, značný majetek a píše svá nejlepší hudební díla. Kolem r. 1770 se v Bologni setkává s Mozartem a udržuje s ním poté dlouhodobě přátelské styky. Mozart se netajil obdivem k jeho dílu a i díky tomu si oblíbil Myslivečkovo rodné město Prahu. Roku 1777 Mysliveček utrpěl zranění při nehodě kočáru na cestě do Mnichova, kdy se mu do ran v obličeji dostává infekce. Celý rok tráví v nemocničním ošetřování a výsledkem je znetvoření jeho obličeje. V roce 1779 ještě píše operu Armida, která na rozdíl od předchozích děl je v ponurém duchu. Po jejím neúspěchu rezignuje na další tvorbu a o dva roky později umírá v naprosté chudobě a v zapomenutí.
Dílo:
Prameny:
Wikipedia
Životopisy online
Malá encyklopedie hudby (dr. Jar. Smolka; &kolektiv, Supraphon 1983)
Kniha o hudbě (V.Holzknecht a kol., Orbis 1964)
Ukázka (MP3):
Divertimento F dur (I. Allegro), nahr. Nezávislý komorní orchestr Boemia, dir. Hynek Farkač, CD Čeští klasici, GZ Loděnice 1992