Josef Rejcha (13. března 1752 Chudenice – 5. března 1795 Bonn)
violoncelista, skladatel a dirigent, představitel mannheimské školy.
Narozen na černínském panství v jihozápadních Čechách v selské rodině. Studoval v Praze, zpíval na kůru v křížovnickém klášteře a učil se zde hře na violoncello u tehdy uznávaného Františka Josefa Wernera.
V roce 1774 odchází z Čech a 11 let hraje první violoncello v knížecí öttingensko-wallersteinské kapele ve Švábsku (německá země v oblasti dnešních hranic mezi Německem, Švýcarskem a Francií).
Podniká rovněž koncertní cesty, na nichž se seznámil mj. Leopoldem Mozartem (otcem W.A.Mozarta), který Rejchu hodnotí velmi vysoko.
Roku 1785 se stává dvorním kapelníkem v Bonnu. Zde pod jeho vedením začínají uměleckou dráhu Antonín Rejcha (synovec) i Ludwig van Beethoven. Roku 1794 odchází do Kolína nad Rýnem, kde se stává kapelníkem arcibiskupkého orchestru. O rok později však umírá.
Rejcha skládal především klasickou komorní hudbu v duchu mannheimské školy, technicky velmi náročnou, mnohdy s prvky překvapivě předznamenávajícími příchod romantismu.
Dílo:
Prameny:
Wikipedia
Malá encyklopedie hudby (dr. Jar. Smolka; &kolektiv, Supraphon 1983)
Booklet k CD J. Rejcha-J.Fiala: Cello Concertos (vyd. GZ Loděnice 1994)
Ukázka (MP3):
Koncert E dur pro violoncello a smyčcový orchestr (3. Allegro, Karel Fiala-cello, Archi Boemi dir. Hynek Farkač, GZ 1994)
Koncert D dur pro housle, violoncello a smyčcový orchestr (1. Allegro, CD J.Rejcha-A.Vranický, nahr. Musica Bohemica a Shizuka Ishikawa, vyd. GZ 1995)