Karel Stamic (7.5.1745 Mannheim - 9.11.1801 Jena)
významný německý skladatel českého původu, nejstarší syn a také žák slavného českého skladatele Jana Václava Stamice. Již jako dítě hrál výborně na několik nástrojů. V 11 letech jeho otec zemřel; valší hudební vzdělání získal mladý Stamic od otcových hudebních přátel (především F.X. Brixiho, za nímž později odjel do Štrasburku). V 17 letech se stal druhým houslistou mannheimského orchestru. Roku 1770 se stal dvorním skladatelem hraběte de Noailles v Paříži. S úspěchem koncertoval po celé Evropě (především v Německu, Nizozemí a Anglii, často s mladším bratrem Antonínem). Kolem roku 1780 se přestěhoval do Haagu, kde působil jako houslista na dvoře Williama V., prince Oranžského. Poslední roky svého života strávil v Jeně, kde pracoval jako ředitel orchestru a univerzitní učitel.
Psal zejména symfonie a koncertní skladby, v nichž osvědčil bravurní zvládnutí sonátové formy. V tomto ohledu byl pokračovatelem svého otce a jím založené mannheimské školy. Jeho skladby jsou velmi melodické, často však opakuje stejná témata. Mezi nejzdařilejší díla patří koncertantní symfonie (D dur pro orchestr, F dur pro 7 nástrojů). Známé jsou jeho klarinetové koncerty, komponované v letech 1770-1790. Mnohá z jeho děl se však nedochovala.
Dílo:
Prameny:
Wikipedia
Malá encyklopedie hudby (dr. Jar. Smolka; &kolektiv, Supraphon 1983)
Ukázky (MP3):
Orchestrální kvartet F dur op. 4/4 (Nezávislý komorní orchestr Boemia, řídí Hynek Farkač, CD Klenoty vážné hudby, GZ Loděnice 1992)
Flétnový koncert D dur (I. Allegro, nahr. Slovenský komorní orchestr, Selected Sound Carrier 1995)