Pavel Vranický

datum narození: 30.12.1756
datum úmrtí: 26.09.1808
místo narození: Nová Říše
místo úmrtí: Vídeň

významný představitel české hudební emigrace období klasicismu, starší bratr skladatele Antonína Vranického. Jeh otec byl hostinským v Nové Říši. Studoval latinské gymnázium v Nové Říši a později v Jihlavě. V Olomouci začal studovat filozofii, ve 20 letech odešel do Vídně kde začíná studovat teologii. Seznamuje se tu s Josefem Martinem Krausem, dvorním kapelníkem a později ředitelem opery ve Stockholmu, který jej učí kompozici a přemlouvá ho aby se plně věnoval hudbě. To nakonec udělal Vranický až roku 1780, kdy přijal místo houslisty v kapele knížete Esterházyho v Eisenstadtu, kde byl kapelníkem Joseph Haydn. Zde vydržel 5 let, během kterých se s Haydnem sblížil a získal od něj mnoho cenných zkušeností. V roce 1785 byl jmenován ředitelem obou dvorních divadel ve Vídni. Byl přítelem Mozarta (patřili do stejné zednářské lože ve Vídni) i Beethovena (ten si jej roku 1800 vybral za dirigenta premiéry své 1.symfonie). Vdově po Mozartovi pak pomáhal publikovat Mozartova díla.
     Vranický byl plodným a ve své době mimmořádně významným skladatelem. Psal nejen pro knížete Esterházyho, ale některé skladby si u něj před svou smrtí (r. 1780) objednala sama císařovna Marie Terezie. J.W. Goethe ho požádal o hudbu na text, který měl být druhým dílem Mozartovy opery Kouzelná flétna. Obrovský úspěch měla jeho opera "Oberon, král Elfů", která se hrála r. 1790 jako korunovační opera při korunovaci Leopolda II. na německého císaře. Ve Vranického symfoniích lze najít již prvky nastupujícího romantismu.

Dílo:

• 10 oper (zejm. Oberon, král Elfů, 1789)
• 51 symfonií
• koncerty pro housle
• nejméně 56 smyčcových kvartetů
• sextety pro flétnu, hoboj, housle, dvě violy a violoncello (některé jsou úpravou jeho vlastních koncertů)
• klavírní sonáty
• balety
• kantáty

Prameny:

Ukázky: