Václav Jan Křtitel Tomášek

český skladatel a pedagog doby národního obrození, stylově na rozhraní klasicismu a romantismu. Otec byl pláteníkem a amatérským muzikantem, matka pocházela z tkalcovské rodiny. Základní vzdělání získal od svých starších bratrů Antonína a Jakuba. Hudební vzdělání získal od Pavla Josefa Wolfa, sbormistra a varhaníka v Chrudimi. Jako chlapec zpíval v jihlavském klášteře minoritů. V Jihlavě navštěvoval gymnázium díky pomoci hraběte Wallise, který si povšiml jeho talentu. Později studoval na pražských gymnáziích (malostranské a poté staroměstské). Poté vystudoval právnickou fakultu. Vedle studií se věnoval i hudbě, zejména hře na klavír. Původně samouk, využil příležitost získat v Praze zkušenosti od nejlepších současných hudebníků (J.L. Dusík). Brzy získal pověst vynikajícího klavíristy. Díky své společenské obratnosti získal množství kontaktů mezi pražskou šlechtou, stýkal se i s Haydnem, Beethovenem a J.W.Goethem. Přátelil se rovněž s předními osobnostmi českého národního obrození (Hanka, Palacký, Čelakovský). Jeho dům se stal místem setkání špiček pražské vědy a kultury. Od r. 1771 do r. 1815 sloužil u hraběte Buquoye - vyučoval jeho děti a vedl orchestr; smlouva s hrabětem mu poskytovala ideální podmínky pro vlastní tvorbu. Roku 1824 se oženil s Vilemínou Ebertovou, sestrou německého básníka Karla Egona Eberta, která byla sama velmi dobrou klavíristkou a zpěvačkou. Tomášek založil v Praze hudební ústav, kde vyučoval hru na klavír a skladbu. Mezi jeho žáky patřili např. Jan Hugo Voříšek, Julius Schulhoff, Jan Bedřich Kittl. Byl čestným členem mnoha hudebních společností a významní umělci jej pravidelně navštěvovali při svých cestách do Čech (Wagner, Paganini, Berlioz). Ke konci života se uzavřel před světem, těžce nemocen a neschopen pochopit společenské proměny vedoucí k revolučním událostem r. 1848. Německý hudební časopis Libussa vydával v letech 1845-49 na pokračování jeho vlastní životopis.
      Jako skladatel proslul zejména drobnějšími klavírními skladbami a vokální tvorbou. Vyšel z klasické tvorby Haydna a Mozarta, obdivoval Beethovana a Ch.W.Glucka, ale jeho tvorba nezapře český původ a zejména pozdější díla již nesou nesou znaky romantického stylu.

• poetické skladby pro klavír (7 sešitů eklog, 3 sešity rapsodií, 3 dithyramby)
• písně na texty Goetha, Schillera, Puškina a českých obrozeneckých básníků
• 2 klavírní koncerty
• 6 klavírních sonát
• 2 opery
• chrámové skladby (2 mše, 2 requiem, Te Deum)

Prameny:

Ukázky: