Pavel Josef Vejvanovský
datum narození: 1640datum úmrtí: 24.07.1693
místo narození: Hukvaldy nebo Hlučín
místo úmrtí: Kroměříž
významný český barokní skladatel. Místo jeho narození není dodnes jasné, rovněž i rok je udáván v některých zdrojích 1639, někdy dokonce 1633. V letech 1656 –1660 studoval v Opavě na jezuitském gymnáziu, kde se seznámil se skladateli Heinrichem Biberem a Philippem Rittlerem, kteří na jeho hudební vývoj měli prokazatelný vliv. Po ukončení studia na gymnáziu zřejmě dále rozvíjel svoje hudební znalosti a praktické dovednosti; toto období jeho života není zmapováno, možná v té době navštívil Vídeň. Kolem roku 1664 vstoupil do služeb olomouckého biskupa Karla Lichtensteina-Kastelkorna. Po odchodu skladatele Heinricha Ignaze Franze Bibera z Kroměříže do Salzburgu byl jmenován jeho nástupcem jako polní trubač kroměřížského zámku a dómský kapelník v chrámu sv. Mořice. Z této doby rovněž pochází Vejvanovského první dochovaná kompozice. V roce 1666 se oženil s dcerou kroměřížského primátora Miniscatora, jehož rodina pocházela ze švýcarského Lugana. Roku 1670 převzal roli kapelníka kroměřížské biskupské kapely a stal se jedním z nejlépe placených biskupových zaměstnanců. Díky sňatku získal i šenkovní dům na náměstí v Kroměřži, kde žil a tvořil až do své smrti.
Vytvořil obsáhlé, převážně orchestrální dílo, nejčastěji s bohatým obsazením dechových nástrojů. Jeho světská díla mají většinou formu barokní sonáty, zbytek tvoří díla svitového charakteru (serenády, tzv. balletti apod.). Psal rovněž církevní skladby (mše, rekviem, nešpory, offertoria, litnaie, Te Deum aj.) Celkový počet Vejvanovského děl se odhaduje přibližně na 120 opusů. Vlastnil rozsáhlou sbírku hudební literatury, v níž mnohé skladby nejsou signovány a přes výzkumy odborníků zůstává celá řada z nich stále předmětem sporů o autorství. Jeho vlastní kompozice nebyly v té době příliš rozšířeny, z dobových hudebních inventářů se objevuje pouze na několika místech (Slaný, Kremsmünster, Pruské na Slovensku a Tovačov). V současné době je celé dílo Pavla Josefa Vejvanovského uchováno v kroměřížském hudebním archivu.
Raná Vejvanovského díla nesou ještě známky renesančních postupů. Po kompoziční stránce se inspiruje svými vídeňskými současníky, jeho skladby mají sice jednoduchou stavbu, přesto jsou velmi osobité díky zvuku žesťových nástrojů a melodické invencí, která má zjevné kořeny v moravské lidové hudbě. Vejvanovský se též zajímal o číselnou symboliku v hudbě, což dokládá např. jeho Sonata tribus quadrantibus. Mezi jeho oblíbenými skladbami pro trubku, které dokumentují všechny výdobytky soudobé techniky, vyniká zvláště Sonata a 4 Be mollis.
Dílo: (výčet nejvýznamnějších skladeb)
- Missa brevis , 1664
- Sonata a 4 Be mollis , 1665
- Sonata Vespertina pro 2 trubky, 2 housle, altovou violu, violoncello, kontrabas a varhany
- Sonata a 10 , 1665
- Sonata laetitiae pro 2 housle a 3 violy , 1666
- Sonata Sancti Mauritii: pro 2 trubky, 2 housle, 3 violy, 3 trombony, varhany , 1666
- Sonata a 7 , 1666
- Sonata sancti Petri et Pauli , 1667
- Sonata Ittalica a 12 , 1668
- Balletti pro tabula pro trubku, hoboj a varhany , 1670
- Missa fidelitatis , 1670
- Litaniae lauretanae , 1674
- Salve Regina , 1678
- Missa martialis , 1682
- Congregati sunt inimici nostri , 1684
- Missa misericordiae , 1689
- Dixit dominus - Žalm 110 , 1692
- Confitebor - Žalm 111 , 1692
- Beatus vir - Žalm 112 , 1692
- Laudate pueri - Žalm 113 , 1692
- Sonata a 5 Do maggiore pro trombon, smyčce a basso continuo
- Laudate dominum - Žalm 117 , 1692
- Magnificat (Canticum BVM) , 1692
- Sonata Tribus Quadrantibus
- Sonata Venatoria in D
- Composizioni per orchestra I - III
Prameny:
Ukázky: